Kde se vzala tato láska k papíru? Zdá se, že v digitálním věku je takový sentiment nesmyslný a jeho těžiště by se mělo přesunout k digitálně vydávaným publikacím. Síla papíru je však stále nezpochybnitelná a rovnováha úspěchu mezi tištěnými a digitálními materiály je ovlivněna nostalgií.
Koncert smyslů
Papír nikdy nevstupuje na scénu sám. Doprovází ho orchestr hrající symfonii smyslů, od hmatu po čich, zrak a sluch. Arzenál podnětů použitých v boji o čtenářovu pozornost pomáhá snadněji přepsat sdělení umístěné na list papíru a déle ho uchovat v paměti.
Čtení je fyzické, což digitálnímu obsahu, který je často konzumován bez náležité dávky reflexe, chybí.
MARYANNE WOLF
Cesta určená dotykem
Tištěný a strukturovaný text, například v podobě knihy nebo katalogu, má mnohem jasnější topografii než jeho digitální protějšek. Pravá a levá strana, rohy a okraje se na vytištěné mapě stávají orientačními body, což usnadňuje orientaci v textu. Zaměření se na jednu stránku nevylučuje ze zorného pole zbytek – kde publikace začíná a kde končí a kolik toho je ještě k přečtení nebo vidění. Otáčení stránek se zde stává charakteristickým tancem za doprovodu smyslové symfonie a každý další pohyb je jako krok, který pomáhá překonat vzdálenost zbývající do cíle. Krok neuspěchaný a plný oslav, které nelze očekávat od online čtení, jehož doménou je především úspora času a pohodlí.
Papírové ukazatele
Představte si, že někam jedete, znáte cíl, nemáte navigaci a po cestě se neobjevují žádné značky, které by Vám říkaly, jak daleko máte jet. Tuto metaforu můžeme použít při porovnávání čtení na papíře a čtení v digitální podobě. „Posouvání“ souboru pdf ztěžuje kontrolu nad situací, což je snazší při interakci s obsahem offline, kdy přesně víte, jak daleko je váš cíl a jak dlouho může trvat, než se tam dostanete.
Cesta k cíli nemusí být klikatá.
Už víte, kam jdete, ale víte proč? Čtení by mělo být doprovázeno porozuměním a toho je obtížnější dosáhnout při konzumaci obsahu na obrazovkách, čtečkách a tabletech. Tuto teorii podporuje několik studií, včetně té provedené v roce 2013 Anne Mangenovou z univerzity ve Stavangeru v Norsku.
72 studentů a studentek s podobnými čtenářskými dovednostmi bylo požádáno, aby prostudovali text o délce cca 1500 slov. Polovina osob četla z papíru, druhá polovina dostala obsah ve formátu pdf. Dalším úkolem respondentů bylo vyplnit test obsahující otázky týkající se přečteného textu. Ti, kteří četli digitálně, si vedli o něco hůře než ti, kteří vstřebávali obsah z tradičních médií. [1]
Sentimentální cesta
Proč se stále vracíme k papíru? Jedním z důvodů je nepochybně nostalgie. Touha po vůni knihy, jemném šumu otáčených stránek nebo struktuře povrchu, na němž se zhmotňují slova, interpunkční znaménka a obrázky, nás vrhá do náruče další publikace, zaznamenané na něčem hmatatelnějším než na digitálním souboru. Mohlo by se zdát, že láska k papírovým knihám je doménou lidí, kteří s knihou v ruce vyrůstali, ale mezi milovníky tradiční četby jsou i zástupci mladších generací. Čtení tištěných verzí má určitou metafyziku a podněty z kontaktu s papírem se mísí s podněty z okolí a vytvářejí spojení, které se natrvalo otiskne do té části mysli, kde leží vzpomínky.
Nostalgie – stesk po něčem minulém, co se zapsalo do paměti, nebo po něčem, co bylo součástí představivosti v přáních.[2]
Digitální knihy jsou snadno dostupné, ale stará dobrá tištěná kniha nám může zajistit odpočinek od vířícího chaosu oznámení zasílaných našimi neustále aktivními a propojenými zařízeními.[3]
Na hranici světů
Pochopení toho, jak se čtení na papíře liší od čtení na obrazovce, vyžaduje, abyste si uvědomili, jak mozek interpretuje psaný jazyk. Čtení jako proces zahrnující myšlenky a představy je samo o sobě abstrakcí, ale text přenesený na papír je již hmatatelnou součástí fyzického světa, který obýváme.
Nerodíme se s mozkovými obvody určenými ke čtení. Vždyť písmo jsme vynalezli relativně nedávno v naší evoluční historii, někdy ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem. Lidský mozek si tak pro čtení vytváří zcela nový obvod, v němž se prolínají různé oblasti nervové tkáně určené pro jiné schopnosti, jako je mluvená řeč, pohybová koordinace a vidění.
MARYANNE WOLF [4]
Když začnou emoce převládat
Zdá se, že záměrem technologie nikdy nebylo nahradit lidskou zkušenost. Doplnění tisku digitálními ekvivalenty by mělo být vnímáno jako doplňkové řešení, které odstraňuje frustraci tam, kde je přístup k papíru obtížný, časově náročný nebo kde prostě záleží na pohodlí.
Fyzické a digitální zážitky by si neměly konkurovat, ale měly by existovat společně, aby vytvářely lepší zážitky a sloužily lépe než, kdyby působily jednotlivě, přičemž odpověď na otázku, které z nich vyvolávají více emocí, se dnes zdá být jasná.
Anotace:
- Citát z https://www.scientificamerican.com/article/reading-paper-screens/
- Adaptace na základě definic z Wikipedie
- https://www.adrenalineagency.com/blog/print-versus-digital-great-debate/
- Citát pochází z článku https://www.scientificamerican.com/article/reading-paper-screens/. Více informací na toto téma zde: https://www.maryannewolf.com/proust-and-the-squid